Krevní skupiny koček

Způsoby stanovení krevní skupiny u koček

Velmi častým způsobem stanovení krevní skupiny je stanovení na základě přítomnosti protilátek ve vzorku krve kočky. K tomu se většinou používají komerčně dostupné indikační papírky. Test je relativně levný a rychlý. Dokáže odlišit krevní skupinu A, B a AB.

Dalším možným testem je zjištění přítomnosti mutace v genu CMAH, zodpovědné za alelu b (o alele „b" se hovoří dále v textu). V případě genetického testu na krevní skupiny se jedná o zjištění přítomnosti / nepřítomnosti mutace, proto lze toto vyšetření provést nejen ze vzorku krve, ale i ze vzorku stěru sliznice úst kočky.

Princip stanovení krevní skupiny na základě stanovení přítomnosti protilátek

Kočky mají krevní skupinu A, B nebo AB. Důležitým poznatkem je výskyt přirozených aloprotilátek proti chybějícímu antigenu v krevním séru. Jedinec s krevní skupinou A má přirozené protilátky anti-B, titr (množství) anti-B protilátek u krevní skupiny A je velmi slabý. Naopak jedinec se skupinou B má protilátky anti-A v krevním séru ve vysokém titru (množství). Jedinec se skupinou AB je univerzálním příjemcem krve při transfúzi, protože nemá ani anti-A ani anti-B protilátky. Princip typizace krevní skupin na základě přítomnosti protilátek je velmi jednoduchý. Reagencie zahrnují anti-A sérum, získané od kočky s krevní skupinou B a anti-B roztok lektinu z pšenice (Triticum vulgaris). Lektin totiž silně aglutinuje erytrocyty typu B, nikoliv typu A. Anti-A sérum aglutinuje krev skupiny A. Anti-B roztok aglutinuje krev skupiny B a oba roztoky aglutinují skupinu AB.

Princip genetického stanovení přítomnosti / nepřítomnost b alely

Mutace související s krevní skupinou B byly objeveny v genu CMAH, kódující enzym cytidinmonofosfát-N-acetylneuraminová hydroxyláza. Byly nalezeny následující genetické varianty (G-108A, G-217A, C-371T, A-468G, G-539A a 18 bp inzerce v pozici -53 v 5´netranslatované oblasti genu CMAH), které vedou k narušení normální funkce genu. Mutace způsobují predominanci NeuAc a byly prokázány v homozygotním stavu u jedinců s krevní skupinou B (Bighignoli 2007).

Genetický systém krevních skupin lze vyjádřit třemi alelami A>aab>b, přičemž alela A je dominantní nad b (to znamená pokud má kočka genotyp A/b - má krevní skupinu A). Je důležité si uvědomit, že krevní skupina AB je kódována odlišně než skupina A a B (předpokládá se, že skupinu AB kóduje alela aab, která umožnuje expresi obou antigenů) (Bighignoli et al. 2007).

Možný genotyp - fenotyp (serologická krevní skupina):

A/A - krevní skupina A

A/ aab - krevní skupina A

A/b - krevní skupina A

aab/b - krevní skupina AB

aab/ aab - krevní skupina AB

b/b - krevní skupina B

Možnost stanovení přenašečství alely b umožní pouze genetický test - zjištění přítomnosti / nepřítomnosti mutace v CMAH genu.

Genetické testy pro kočičí krevní skupiny identifikují recesivní b alelu, která je v homozygotním stavu spojena s B serotypem:
Kočka nesoucí dvě kopie b alely, má vždy typ B krevní skupiny.
Kočka s jednou kopií b může mít krevní skupinu A (genotyp A/b) nebo vzácnou krevní skupinu AB (genotyp aab/b).
Pomocí DNA testu nelze rozlišovat mezi krevní skupinou typu A proti vzácné krevní skupině AB kočky.
Nepřítomnost b (tzv. non-b alela) alely může opět znamenat serologický typ krevní skupiny A (genotyp A/A) nebo vzácný AB (genotyp aab/ aab).
Výsledky molekulárně genetického testu pro stanovení přítomnosti / nepřítomnosti b alely
non-b/non-b - jedinec, u kterého nebyla zjištěna alela b, serologická krevní skupina A nebo AB
non-b/b - přenašeč alely malé b, serologická krevní skupina A nebo AB
b/b - jedince má obě alely b, odpovídá serologická skupina B
Genetický test není vhodný pro kočky plemene ragdoll a turecké angory.

Proč je dobré znát krevní skupinu kočky?
Znalost krevních skupin u koček je důležitá v případné nutnosti transfúze a neonatální isoerytrolýzy u narozených koťat.

V případě nutnosti transfúze by měla být dárci i příjemci určena krevní skupina. Transfúze inkompatibilní krve vede akutní hemolytické anémii. Obecně může být transfúzní reakce i neimunitního původu např. infekce kontaminovanou krví, přetížení cirkulačního systému, špatným skladováním nebo podáním krve aj. V případě imunitního původu dojde k inkompatibilitě podáním krve skupiny A příjemci s krevní skupinou B. Během několika minut až hodin dochází k destrukci červených krvinek skupiny A. Výsledkem je těžká anafylaktická reakce a intravaskulární hemolýza.

Pro chovatele koček je důležité znát krevní skupinu a s ní související aloprotilátky, protože u koťat mohou způsobit inkompatibilní reakci - neonatální isoerytrolýzu (NI). Koťata se rodí bez aloprotilátek, vytváří si je až v průběhu života, protilátky vykazují od 6-8 týdne a plného titru dosahují ve 3 měsících. NI nastává u koťat, která se narodila kočce s krevní skupinou typu B spářené s kocourem s krevní skupinou A. Riziko potom nastává pro koťata s krevní skupinou A. Mláďata jsou vyživována z kolostra, ze kterého zachycují anti-A protilátky, které pak způsobují destrukci jejich vlastních erytrocytů. Během několika hodin dojde k rozvoji hemolytického onemocnění, které může končit úmrtím mláděte. Mezi doprovodné příznaky patří např. vymizení sacího reflexu, apatie, neklid, ikterus, hnědé zbarvení moči. Hlavní prevencí je zjištění krevní skupiny kočky a kocoura, se kterým bude kočka pářena.